Abstrakt
Navzdory jasně formulovaným požadavkům kurikula jsou zvukové aspekty jedním z nejpodceňovanějších aspektů výuky českého jazyka. Ještě důležitější jsou učitelovy představy o výuce jazyka, kde jasně dominuje gramatické učivo a pozornost je zaměřena zejména na psanou formu jazyka.
Jako zásadní pro zvyšování kultivovanosti mluveného projevu žáka se jeví rovněž role učitele jako mluvního vzoru. Na základě našich zjištění konstatujeme, že učitelovo povědomí o fonetické rovině jazyka stejně jako vědomá zvuková kvalita vlastního mluveného projevu jsou spíše nízké.
Tato skutečnost se odráží i ve zvukové kvalitě mluvených projevů žáků.