Abstrakt
Prediabetes (porucha glukózové homeostázy) je klinicky němé období předcházející manifestaci diabetu. Je charakterizováno zvýšenou lačnou glykémií a/nebo vyšší glykémií po glykemické zátěži.
Glykemie ale ještě nedosahuje hodnot diagnostických pro diabetes. Prediabetes není zatím považován za klinickou jednotku.
Existují dnes ale již jasné důkazy, že "toxické kardio-metabolické procesy", které ve fázi prediabetu probíhají, jsou škodlivé a mohou navodit například za vznik chronických mikrovaskulárních komplikací. Klíčová pro vznik prediabetu je inzulínová rezistence.
Zdá se, že primárním patogenetickým mechanismem by mohlo být vytvoření inzulínové rezistence v mozku ještě in utero, a to pod vlivem mateřského metabolického prostředí. V prevenci progrese prediabetu v diabetes nastává recentně odklon od použití antidiabetik cílených na snížení inzulínové rezistence a je zdůrazňován pohyb a zdravá strava jako bezpečný i účinný prostředek, a to i přes známé problémy s adherrencí účastníků takových intervencí.
V článku je diskutován současný pohled na patogenezi, význam, nové biomarkery a na možnosti preventivního (terapeutického) ovlivnění prediabetu.