Abstrakt
Občanský zákoník stanoví, že obmyšlenému lze přiznat plnění ze svěřenského fondu. Toto plnění je v zákoně blíže pojmenováno jako právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich.
Obsahové vymezení těchto práv na plnění a přípustnost dalších majetkových práv k majetkové podstatě svěřenského fondu byly v české právní teorii doposud diskutovány pouze v omezeném rozsahu, byť mají značnou praktickou relevanci. Předkládaný text se proto při příležitosti pěti let účinnosti českého svěřenského práva soustředí na přesné vymezení majetkových práv obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu.
Tato práva jsou pojmenována jako ius fruendi a ius adquirendi. Autor dospívá k závěru, že občanský zákoník nepředpokládá možnost konstruování majetkových práv přímo k majetkové podstatě svěřenského fondu, jakými jsou např. ius utendi, přičemž přiznání takových práv přinejmenším vede k oslabenému právnímu postavení obmyšleného vůči třetím osobám.