Abstrakt
Studie mapuje recepci Masarykova spisu Der Selbstmord als Sociale Massenerscheinung der Modernen Civilisation (1881) před jeho českým vydáním v roce 1904. Analyzuje dobové česky a německy psané tiskoviny a dochází ke zjištění, že do Masarykova příchodu na pražskou univerzitu se Sebevraždě nevěnovala téměř žádná pozornost.
Veřejný zájem se k ní obrátil až po vypuknutí rukopisného boje. Pro vystižení tehdejší kulturní atmosféry je ovšem charakteristické, že převažovalo "denunciační" čtení Masarykovy prvotiny, tedy, že se chápala jako oslava a přijímání sebevraždy nejen individuální, ale i národní.
Na střízlivější a spravedlivější interpretaci (třebaže mnohdy kritickou) si Sebevražda musela počkat do doby po vydání svého překladu. To ale již Masaryk zaměřoval svou činnost na jiné oblasti života.