Abstrakt
V posledních šedesáti letech byly základem léčby velkobuněčné arteriitidy (GCA) glukokortikoidy. Léčba glukokortikoidy je však spojena se závažnými projevy toxicity u více než 80 % pacientů.
S cílem snížit dávku glukokortikoidů byla použita řada imunosupresiv, nicméně bez přesvědčivých důkazů o účinnosti a bezpečnosti. Existuje tedy nenaplněná potřeba účinného léčiva s glukokortikoidy šetřícím efektem.
Tocilizumab představuje první intervenci, která prokázala významný terapeutický účinek u pacientů s nově vzniklou nebo relabující GCA.