Abstrakt
Jde o dílčí výstup rigorózní práce s touto anotací: Téma ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru jsem si vybral z několika důvodů. Jednak je mi jakékoliv téma ochrany osobnosti blízké (zabýval jsem se jím ve vědeckých článcích, v diplomové práci a s ochranou osobnosti je spojeno i téma mé disertační práce na zdejší univerzitě).
Za druhé se jedná o téma velmi aktuální a doposud nevyčerpané. Cílem práce je tedy přijít s novými myšlenkami a pohledy na danou problematiku. Úvod práce se věnuje významným milníkům ochrany osobnosti.
Mezi nimi lze zmínit alespoň Chamurappiho zákoník, Aristotelovu Ústavu athénskou, zákon 12 desek, Edikt milánský, Velkou listinu svobod ("Magna charta libertatum"), Prohlášení nezávislosti, Deklaraci práv člověka a občana, Pakt společnosti národů a na území Českých zemí pak například ABGB nebo tiskový zákon. Navazující části práce dále v teoretické rovině vymezují pojem osobnost člověka, ochrana osobnosti a kybernetický prostor. Část předkládané rigorózní práce, rovněž v rovině teorie, potom rozvádí jednotlivé složky osobnosti člověka, které mohou být kybernetickým útokem zasaženy.
Na to bezprostředně navazuje kapitola zabývající se možnými zásahy do osobnosti člověka prostřednictvím kybernetického prostoru. Práce zde vychází z konkrétních příkladů a popisuje jednotlivé typy "útoků", které lze proti osobnosti člověka v kybernetickém prostoru vést.
Jedná se však o pokusy vedené zpravidla jednotlivcem či malou skupinou proti jednotlivci nebo malé skupině osob. Tyto útoky ovšem nejsou významně strategicky (koordinovaně) organizovány.
Na konec této části logicky navazuje část zabývající se možnou ochranou proti narušení osobnostních práv v kybernetickém prostoru. Důraz je zde kladen na ochranu osobnosti v soukromoprávních mezích.
Občanskoprávní možnosti, jak chránit svoji osobu, dále doplňuje popis možného narušení ochrany osobnosti v mezích trestního práva, kde je jako příklad popsáno několik skutkových podstat trestných činů a charakteristických znaků jejich provedení. Posléze tato práce přechází zpět do problematiky občanského práva, nicméně tentokrát z procesněprávní perspektivy.
Na tomto místě se předkládaná rigorózní práce zabývá uznáváním a vahou elektronických důkazních prostředků v občanskoprávním soudním řízení. V jedné z posledních částí se práce vrací zpět k hrozbám u osobnostních práv, nicméně tentokrát v podobě možných útoků na množinu lidských osobností.
Předkládaná práce zde popisuje možné teroristické jednání, kterého se teroristické organizace v kybernetickém prostoru dopouští a které má hluboce negativní důsledky pro lidskou společnost. Předkládaná práce je pak též obohacena o úvahy de lege ferenda, které jsou jako pomyslná třešeň na dortu připojeny na závěr předmětné rigorózní práce.
