Analýza elektivních koronarografických vyšetření u pacientů s bolestmi na hrudi suspektních z anginy pectoris v kardiocentru Hradec Králové - reálná praxe ve světle doporučených postupů
Abstrakt
Úvod: Koronarografické vyšetření (KG) je zlatým standardem v diagnostice obstrukční koronární aterosklerózy u pacientů s vysokou předtestovou pravděpodobností ischemické choroby srdeční (ICHS PTP) a u pacientů se střední PTP s prokázanou prognosticky významnou ischemií při zátěžovém vyšetření. Pro vyšší senzitivitu a specificitu jsou preferovány zátěžové zobrazovací metody před zátěžovou elektrokardiografií.
Cílem práce bylo analyzovat profil nemocných přicházejících k elektivní KG z důvodu podezření na ICHS. Soubor a metody: Retrospektivně byl analyzován soubor 184 pacientů, kterým byla provedena v období od dubna do srpna 2016 v Kardiocentru Fakultní nemocnice Hradec Králové elektivní KG pro podezření na ICHS.
Analyzovali jsme rizikový profil pacientů, využití testů k průkazu ischemie a vztah jejich výsledků k nálezu při KG. Za pozitivní KG nález byla považována stenóza věnčité tepny >= 50 % v alespoň jednom koronárním povodí.
Výsledky: Ve sledovaném souboru převažovali pacienti se střední PTP - 154 (84 %), pacientů s nízkou a vysokou PTP bylo 6 (3 %), resp. 24 (13 %). Sto dvanáct (61 %) pacientů mělo negativní a 72 (39 %) pozitivní nález KG.
Zátěžové vyšetření bylo provedeno ve 43 případech (23 %) z celého souboru, výrazně převažovalo zátěžové elektrokardiografické vyšet ření nad zátěžovými zobrazovacími metodami - 37 (86 %) versus 6 (14 %). Ve skupině se tředním rizikem bylo provedeno zátěžové vyšetření u 36 (23 %) pacientů, z toho se v 92 % jednalo o zátěžovou elektrokardiografii. Žádný pacient s nízkou PTP neměl pozitivní KG, ve středním PTP byla pozitivní KG v 38 % a ve skupině s vysokým PTP v 54 %.
U pacientů, kteří měli provedeno ergometrické vyšetření s pozitivním nálezem, byla pozitivní KG pouze v 10 %. Typickou anginu pectoris mělo 44 % pacientů s pozitivní a 39 % pacientů s negativní KG.
Závěr: Většina pacientů odeslaných k elektivní KG má střední riziko ICHS. Samotná anamnéza není dostačující k správnému odhadu přítomnosti ICHS.
Zátěžové metody k průkazu ischemie jsou prováděny omezeně, převažuje zátěžová elektrokardiografie, která není k průkazu ischemie v praxi dostatečně spolehlivá. Zátěžové zobrazovací metody nejsou dostatečně využívány.
Počet negativních elektivních KG ve vyšetřovaném souboru je vysoký.