Úvodní kapitola 5. svazku edice Národního archivu věnovaného vedutám z unikátní Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK přibližuje nejprve historii sbírky a předestírá její mohutný vzestup v období první republiky, kdy byla ustanovena Státní sbírka mapová Republiky československé. Kromě rozsáhlých akvizic vycházela edice starých map Monumenta cartographica Bohemiae.
Po 2. sv ětové válce získala sbírka rozsáhlé kartografické kolekce Národního muzea, Univerzitní knihovny (dnes Národní knihovny), ale i konfiskáty zámeckých sbírek. Díky těmto skutečnostem sbírka obsahuje unikátní materiály a patří mezi nejvýznamnější univerzitní kartografické kolekce ve střední Evropě.
Rozsáhlou rekonstrukci a očistu fondu následovalo zpracování a zpřístupnění větší části starého a unikátního fondu. V současnosti je sbírka otevřena vědcům a veřejnosti a nabízí on-line přístup k 65 000 digitalizovaných kartografických materiálů.
Touto formou otevřenosti patří ke špičkám euroamerické sbírkové činnosti. Dosud nebyla v průběhu zpracování věnována zvláštní pozornost vedutám.
Na základě dohody s Národním archivem ČR byly vytvořeny zvláštní metodiky pro jejich samostatné zpracování analytický popis. Vzhledem k rozdílnosti knihovnických a archivních pravidel, metodik i programů bylo nezbytné namapovat, analyzovat a otestovat obsahy polí.
Z přibližně 150 000 dokumentů byly pak vybrány, popsány a zdigitalizovány nejstarší, jedinečné a dosud nepopsané a ojediněle zobrazované veduty. Proběhly jejich testovací a následně i ostré exporty do databáze veduty.cz a mimo to budou dále zpřístupněny v tištěné podobě v této knize.