Východiska: Výsledky celostátního vyšetření tělesné zdatnosti čs. populace byly publikovány v r. 1976 (v rámci Mezinárodního biologického programu IBP).Dodnes těchto výsledků využíváme jako normativu k posuzování zdatnosti resp. kardiorespirační kapacity vyšetřených osob. Cíle: Cílem této studie bylo posoudit, do jaké míry se měnparametry tělesné zdatnosti nesportující populace dnešní doby ve srovnání s parametry, uváděnými jako normativy čs. populace před více než 40 lety (Seliger + Bartůněk, 1976).
Metodika: Z databáze vyšetření v letech 1994-2015 bylo použito 2777 protokolů (2015 mužů a 762 žen). Vedle souboru nesportujících (tj. závodně nesportujících) byli probandi ještě rozděleni do tří skupin podle převažujícího sportovního zaměření: vytrvalostní sporty, sportovní hry a "ostatní" sporty.
Hodnotily se parametry maximální spotřeby kyslíku VO2max, pracovní kapacity W170 a maximálního dosaženého výkonu Wmax. Výsledky: Hodnoty dosažené v jednotlivých skupinách byly podle věkových kategorií porovnány s uvedenými normativy IBP.
Hodnoty dosažené u skupiny "nesportujících" (N) se od těchto normativů významněji neliší, u všech skupin "sportujících" (S) však jsou významně vyšší. Ze vzájemného porovnání je rovněž patrné, že postupný pokles těchto parametru v závislosti na věku je výraznější u N než u S.
U S je rovněž zřejmé, že pravidelná tréninková zátěž jim pomáhá udržet tělesnou zdatnost na významně vyšší úrovni i v pokročilejším věku. Závěry: Ze srovnání vyplývá, že sledované parametry zdatnosti naší "nesportující" populace se od normativů, uváděných ve studii IBP významněji neliší.
Parametry "sportujících" skupin však dokumentují, že pravideln á pohybová aktivita tyto parametry významně pozitivně ovlivňuje, dokonce natolik, že i ve vyšších decenniích se udržují na úrovni převyšující úroveň podstatně mladších "nesportujících". Lze předpokládat, že se tak významnou měrou uplatňují jako preventivní faktor ve vztahu k morbiditě a mortalitě řady tzv. civilizačních chorob.