Kapitola se zabývá zhodnocením vývoje trestu domácího vězení s ohledem na téměř deset let od účinnosti nového trestního zákoníku. Pozornost je věnována statistickým údajům ukládání trestu domácího vězení v čase.
Z ároveň jsou zde uvedeny i zásadní změny v právní úpravě domácího vězení od účinnosti nového trestního zákoníku. Dále je provedena komparace se starým trestním zákoníkem.
Zhodnoceny jsou klady a zápory ukládání trestu domácího vězení a problematika nedostatečného využití tohoto institutu.