Abstract
Správné diagnostice malnutrice, resp. podvýživy, je v současné době věnována zvýšená pozornost. Adekvátní intervence cílená pacientovi s odborně diagnostikovaným stupněm a etiologií podvýživy má nesporný vliv na úspěšnou léčbu a celkovou prognózu pacienta.
Diagnostika podvýživy se však v nynějším zmatku různých kritérií a přístupů stává obtížně hodnotitelnou i pro odborníky v této oblasti. Samotná koncepce poruch výživy dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) n vždy odpovídá modernímu pojetí a terminologii malnutrice běžně používané v klinické praxi a výzkumu.
Je tedy na místě se ptát - umíme správně určit pacientovu diagnózu? Rozumíme tomu, jakou "nutriční" diagnózu danému pacientovi vlastně přidělujeme a podle čeho se rozhodujeme zrovna pro ni? Nová kritéria The Global Leadership Initiative on Malnutrition (GLIM) se zdají být odpovědí na tyto otázky. GLIM totiž přináší silný celosvětový konsenzus klasifikace podvýživyv klinické praxi skrze dvoustupňový model pro hodnocení rizika podvýživy a její diagnostiku.