Cíl práce: Autochtonní přenos nemocí, kde komáři figurují v roli vektorů, není v České republice častým jevem, a komáři jsou zde proto považováni především za obtížný hmyz, jenž při kalamitách významně snižuje kvalitu života v postižených oblastech. Osobní ochrana by proto neměla být podceňována.
V současné době jsou zde stále s oblibou využívány repelenty domácí výroby. Cílem tohoto článku bylo přinést nové poznatky o jejich účinku a chemick é složení, včetně detekce potenciálních alergenů, těchto repelentů.
Metodika: Na základě on-line dostupných receptur byly vybrány a následně připraveny čtyři varianty domácích repelentů, s obsahem listů z rozmarýnu (Rosmarinus officinalis), pelyňku (Artemisia absinthium), ořešáku (Juglans regia) a celých hřebíčků (Syzygium aromaticum). Byliny použité k přípravě testovaných repelentů byly získány z běžně dostupných komerčních zdrojů bez bližší specifikace. Účinnost takto připravených repelentů byla otestována na komárech Aedes aegypti na 10 dobrovolnících pro každý přípravek.
Dále byla provedena plynová chromatografie za účelem detekce potenciální přítomnosti alergenů. Výsledky: Po 10 minutách od aplikace repelentu vykázal vyšší repelentní účinek pouze hřebíčkový extrakt (73,1 %) a výluh ořešákových listů (49 %), oba v kombinaci s přípravkem ALPATM.
V průběhu testování se účinnost postupně snižovala na 46,5 %, respektive 34,3 % po 30 minutách a 30,3 %, respektive 18,2 % po 60 minutách, kdy byl test ukončen. Výluhy z rozmarýnu a pelyňku neměly žádný repelentní efekt.
Screeningovým měřením byly v testovaných vzorcích detekovány některé potenciální alergeny včetně cinnamaldehydu, eugenolu či kumarinu. Závěr: Repelence testovaných přípravků byla během 60minutového testu nevýznamná nebo nepříliš stabilní.
Repelenty vyrobené z hřebíčku a ořešáku v kombinaci s alkoholovým přípravkem mohou být považovány za alternativu ke snížení obtížnosti bodavého hmyzu, nicméně je nelze považovat za ochranu spolehlivou a vhodnou pro oblasti s častým výskytem komáry přenosných onemocnění. Vzhledem k prokázané přítomnosti potenciálních alergenů je třeba zvážit nejen rizika využití repelentů domácí výroby z hlediska přenosu patogenů, ale i možných alergických reakcí u citlivějších jedinců.