Tumory plic patří mezi nejčastější zhoubná onkologická onemocnění s vysokou mortalitou jak umužů, tak u žen.1 Naše kazuistika popisuje p řípad pacientky s adenokarcinomem plic, kdy i přes vstupně příznivý staging a indikaci k resekci nádoru došlo peroperačně k up-stagingu tumoru a kontraindikaci radikálního chirurgického výkonu. V dalším postupu hrála významnou roli rozhodnutí mezioborového indikačního semináře a celkově přetrvávající výborný výkonnostní i psychický stav pacientky.
Absolvovala první linii standardní chemoterapie a poté celkové ozáření mozku pro mnohočetné metastázy. Vzhledem k průkazu mutace v genu ALK a již dostupnosti adekvátní terapie byla poté léčena nejdříve rok krizotinibem a po neurochirurgické exstirpaci nově vzniklé intramedulární metastázy v oblasti hrudní páteře dále alektinibem bez významných nežádoucích účinků s přetrvávajícím efektem.