Abstract
Tím, co by v následujícím příspěvku mělo být sporné, je tvrzení, že pro Heideggera jsou to v nynější situaci, tj. na konci metafyziky ve smyslu jejího nejzazšího významového vyprázdnění, právě básně, které nás mají zachránit; respektive v nich ke slovu přivedená básnická zkušenost (dichterische Erfahrung) s řečí, za jejíhož respektování by se myšlení (Denken) v řečové nouzi řeči o bytí (Sprache) mohlo nechat přivést na cestu k řeči bytí (Sage).3