Abstrakt
Léčba betablokátory je již několik desetiletí základní součástí sekundární prevence po prodělaném infarktu myokardu. Studie, které prokázaly příznivý prognostický efekt betablokátorů, byly provedeny v době před rutinním používáním reperfuzní léčby.
U pacientů, kteří jsou léčeni fibrinolytickou léčbou, je jejich přínos méně výrazný. Ještě méně jasná je situace u pacientů, kteří jsou léčeni primární perkutánní koronární intervenci, neboť dosavadní prospektivní studie i observační data z registrů nedávají zatím na indikace a klinický přínos betablokátorů jednoznačný pohled.
