Obor dětské a dorostové psychiatrie byl téměř celé dvacáté století ovlivňován především psychologickými a sociálními přístupy. Od přelomu milénia jsme však svědky razantního nástupu neurobiologického směru, který mapuje biologickou podmíněnost psychiatrických poruch v dětství a zkoumá možnosti moderní farmakoterapie.
Hnacím motorem neurobiologického výzkumu se staly pediatrické neurovědy, genetika a zobrazovací metody. Tímto procesem se zásadně změnila filosofie oboru a pedopsychiatrie se zásadním způsobem přihlásila k hlavnímu proudu medicíny.