Tato recenzní stať je věnovaná knize Thomase Popkewitze a jeho spolupracovníků: A Political Sociology of Educational Knowledge: Studies of Exclusions and Difference. Jejich práce je zasazena do současného vývoje sociologie vzdělávání v jejích epistemologických "vlnách", do kontextu oborových debat v rámci sociologie, a přitom přihlíží k českému kontextu.
Výklad je založen na myšlence tzv. třetí vlny sociologie vzdělávání, která zkoumá formování, legitimizaci a reprodukci vědění v oblasti vzdělávání. Mnoho badatelů se snaží rozumět podmínkám různým kontradikcím v současném vzdělávání a vyrovnat se při tom s problematizací kritických přístupů.
Tato vlna se napojuje na soudobé sociologické i filosofické rozvíjení pragmatistických, postanalytických a poststrukturalistických přístupů v opozici k přístupům marxistickým, postmodernistickým a textualistickým, ačkoli jejich výzkumný záměr zůstává stále kritický. Historizující metoda, již Popkewitz a jeho spolupracovníci rozvíjejí, se v obecném smyslu snaží překlenout dichotomie teorie-praxe i idealismu-materialismu.
Přes některá problematická místa v recenzované knize dostává sociologie vzdělávání šanci nezískávat za sociologií zpoždění.