Abstrakt
Současnou dobu můžeme charakterizovat pomocí mnoha přívlastků, velmi dobře ji například vystihují označení informační a vizuální doba. S ohledem na rozvoj a zvýšení dostupnosti moderních technologií se totiž setkáváme s takovým množstvím informací, které bylo ještě před sto lety nepředstavitelné.
Do popředí se tak zároveň dostávají různé způsoby vizualizace napomáhající orientaci v předkládaných informacích. Jedním z nejvyužívanějších způsobů vizualizace jsou mapy a v posledních letech čím dál častěji zejména tematické mapy, které se staly součástí každodenního života široké veřejnosti, a je tak nezbytné je umět efektivně a kriticky využívat.
Přestože již od počátku výzkumů věnujících se dovednostem práce s mapou byl učiněn významný posun v poznání, stále máme jen málo poznatků o kognitivních procesech, které jsou při řešení úloh s mapou zapotřebí, i o strategiích, které jsou při řešení těchto úloh využívány. Z toho důvodu byla realizována studie, jejímž cílem byla identifikace uživatelských strategií při analýze tematických map čtyř různých kartografických vyjadřovacích metod (liniové znaky, areálová metoda, kartogram, kartodiagram).
K identifikaci způsobů řešení těchto kognitivně náročnějších úloh byla využita technologie eye-tracking společně s následným dotazníkovým šetřením s prvky retrospektivního přemýšlení nahlas. Studie byla realizována ve spolupráci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty geografie a regionálních studií Varšavské univerzity.
Díky této spolupráci bylo možné identifikovat strategie českých a polských uživatelů a zejména pak charakterizovat jejich podobnosti a odlišnosti. Mimoto byl dále sledován vliv odbornosti z pohledu kartografie (bakalářští studenti vs. zaměstnanci a PhD studenti) na zvolené strategie a na jejich modifikace v průběhu testování, například uzpůsobení strategie odlišných vyjadřovacím metodám mapy či odlišným typům testových úloh.