Abstrakt
Příspěvek se bude zabývat libereckou krajskou organizací Komunistické strany Československa mezi lety 1921 až 1938. Ta sehrála v dějinách komunistického hnutí v Československa velmi důležitou roli.
Byl to totiž Liberec, kde založili převážně bývalí členové německé sociální demokracie komunistickou stranu, a to ještě dříve než vznikla její budoucí centrála v Praze. V průběhu dvacátých let, po sloučení obou stran a vzniku KSČ, bylo Liberecko druhou největší krajskou organizací strany s více než 15 000 členy.
V přepočtu na počet dělníků dokonce předčila jinak početně silnější pražský kraj. Silná zde byla i volební podpora KSČ, která na některých místech dosahovala až třetiny všech hlasů.
Tento stav však netrval celé meziválečné období. Zatímco na konci dvacátých let byla podpora KSČ v této oblasti stabilní, začátkem třicátých let se rychle propadla.
Tento příspěvek nastíní některé z důvodů, které za tímto vývojem stály. Zatímco totiž na začátku dvacátých let byl nejvlivnějším českým Němcem ve straně, a tím i na kraji, Karl Kreibich, s nástupem mladší generace stranických vůdců, tzv. karlínských kluků, na přelomu dvacátých a třicátých let hlavní vliv na Liberecku získal Bruno Köhler.
V důsledku následných sporů uvnitř strany byl silně oslaben celý místní stranický blok, který byl složen z odborů, konzumního družstva, či sportovních a turistických zájmových organizací. Tím byla i omezena schopnost strany mobilizovat své stoupence, zajistit jim materiální zabezpečení a čelit nástupu Henleinovy SdP. Členské jádro však na konci třicátých let, v souladu s celostátní politikou KSČ, aktivně podpořilo obranu Československa.