Příspěvek je strukturován do tří částí. Jeho první část zdůvodňuje, proč pro správnou, úplnou a efektivní aplikaci unijních spotřebitelských směrnic je jejich náležitá vnitrostátní transpozice ještě potřebnější, ještě naléhavější, než je tomu v případě směrnic z některých jiných oblastí, jako je např. oblast daňová, azylová, ochrany životního prostředí či zadávání veřejných zakázek.
Dále je v příspěvku argumentováno, že kl íčovou pro zajištění náležité transpozice spotřebitelských směrnic v ČR je jejich důkladná, pečlivá a náležitě cílená transpoziční analýza vyúsťující ve správné poznání a určení toho, která ustanovení směrnice je třeba transponovat doslova a která je třeba vhodně adaptačně reformulovat. Konečně se příspěvek vyjadřuje k některým transpozičním argumentům uváděným ve prospěch transpozice většiny spotřebitelských směrnic do spotřebitelského kodexu, místo do kodexu občanského.