Teologii ř ímskokatolického teologa Davida Tracyho (nar. 1939) lze vnímat jako osvojení hermeneutiky Hanse-Georga Gadamera, kterého sleduje v mnoha ohledech (zaměření na výklad, důraz na konečnost, odmítaní kartezianismu, mnohost významů). Tracy nicméně nechce dovolit, aby se hermeneutika zhroutila do ne-vhodného relativismu, a tak hledá kritéria pro posouzení rozporů ve výkladu.
Lze tedy formulovat tezi, že pro Tracyho jsou klíčové kategorie Gadamerovy hermeneutiky, doplňuje ji však kritickými důrazy hermeneutické fenomenologie Paula Ricoeura, především jeho hermeneutikou podezření. Pojmenování Tracyho pozice jako via media mezi nimi umožňuje poukázat na problémy jeho pojetí.
Nejdříve představíme hermeneutický charakter Tracyho teologie jako silně podmíněný Gadamerovou teorií, a pak poukážeme na dvě konkrétní oblasti, kde je vliv Gadamerovy hermeneutiky zvlášť silný: klasično v teologii a rozhovor jako model teologické metody. V třetí hlavní části se pak blíže podíváme na korekce a doplnění, které Tracy provedl s pomocí Paula Ricoeura.