Článek seznamuje s průběhem restaurování a přináší výsledky průzkumu a uměleckohistorického zhodnocení díla, které bylo v dosavadní místopisné literatuře určováno jako barokní, neboť Pieta byla od 18. století osazena do barokního bočního oltáře v kostele sv. Jakuba Většího v Bílsku na Strakonicku.
Zároveň si článek všímá dalšího z pozdně gotických děl, dle tradované provenience z Bílska, řezby sv. Jakuba a Máří Magdalény, která je v uměleckohistorické literatuře již po desetiletí známa.
Autorsky je spojována s okruhem Mistra Oplakávání ze Žebráku či Mistra Oplakávání ze Zvíkova, vůdčích osobností řezbářské produkce v jižních a jihozápadních Čechách v 1. třetině 16. století. Výsledky uměleckohistorického rozboru, průzkumu a restaurování Piety z Bílska prokázaly, že i tato řezba má ke jmenovanému okruhu prací těsné vazby.