Poznání dynamiky krajiny, změn její kvality a struktury představují klíčové podklady pro pochopení současného stavu a možných budoucích trendů vývoje studovaných ekosystémů. Cílem článku je představit dílčí výsledky dlouhodobého projektu zaměřeného na hodnocení vývoje krajiny ve vybraných velkoplošných zvláště chráněných územích (NP a CHKO) a vybraných lokalitách soustavy NATURA 2000.
NP a CHKO Šumava představují nejrozsáhlejší modelové území, které bylo dosud v rámci projektu zpracováno. Dynamika krajiny byla zhodnocena na základě porovnání stavu krajinného pokryvu ve čtyřech obdobích od 50. let 20. století do období kolem roku 2016.
Ve stejném časovém rámci byl hodnocen též vývoj míry fragmentace krajiny a antropogenního tlaku. Z výsledků vyplývá, že na studovaném území probíhaly po celé období procesy extenzifikace využívání krajiny.
Dominantní změnou byl nárůst lesa (z 60,5 % na 73 % rozlohy území) zejména na úkor travinobylinné vegetace (luk a pastvin). Dále docházelo k úbytku orné půdy.
Od 90. let 20. století je území NP (CHKO i dříve) vystaveno zvýšenému antropogennímu tlaku, který se mezi lety 1990 a 2016 projevil znásobením rozloh rekreačních ploch (3krát), délek rekreační infrastruktury (2,6krát) a nárůstem rozlohy zastavěných ploch. Patrný byl též nárůst míry fragmentace krajiny způsobený rozvojem silniční a cestní sítě a bariér v území, např. zástavbou.