Abstrakt
Od vydání PČP 1993 existují ve 3. osobě plurálu indikativu prézentu aktiva sloves vzoru sází dvě kodifikované podoby: k dříve kodifikované podobě typu sázejí přibyla podoba typu sází. Tato kodifikační úprava však nebyla přijata jednoznačně kladně.
Příčinou je patrně skutečnost, že plurálová varianta typu s ází se vyznačuje specifickým souborem vlastností. Konkrétní vlastnosti pak mohou být použity jako argument proti této kodifikační úpravě (o těchto vlastnostech a argumentech pojednává Kapitola 1).
V Kapitole 2 zasazujeme konkurenci obou plurálových variant do kontextu vývoje spisovného jazyka. V gramatikách českého jazyka byla tato konkurence zaznamenána velmi brzy, již ve druhé polovině 16. století.
V Kapitole 3 si klademe otázku, do jaké míry se popisovaná tvaroslovná konkurence projevovala ve školní jazykové výchově - především nás zajímá období před rokem 1993, tedy období, kdy u většiny sloves vzoru sází byla kodifikována pouze varianta typu sázejí, ačkoli tendence k variantě typu sází byla zjevná. V Kapitole 4 představujeme výsledky několika empirických sond: zkoumaný vzorek obsahuje jednak sondy "mediálního" typu (iDNES, Události ČT, Otázky Václava Moravce, Interview ČT24), jednak sondy školní (2. stupeň základních škol, Pedagogická fakulta UK v Praze).
Výsledky sond potvrzují, že konkurence obou plurálových variant je živý proces, přičemž dlouhodobý proces meziparadigmatického vyrovnávání uvnitř 4. prézentní třídy postupně míří k variantě typu sází. Domníváme se, že tento proces je nevratný.
Již v následujících několika desetiletích se varianta typu sází může stát variantou převažující.