Jednorožci, pegasové, hippokampoi. Odraz koně a jeho hybridních forem v archeologických pramenech doby bronzové a železné
Abstrakt
Kůň, majestátní a šlechetné zvíře. V průběhu pravěku se utvářel jedinečný vztah člověka a koně, z koňského hřbetu pak byla mnohdy psána historie.
Již z období paleolitu známe vyobrazení koní na jeskynních malbách, řezbách či figurkách. Trvalo však několik tisíciletí, než si tito tvorové vydobyli své specifické postavení v životě pravěkých a protohistorických společností.
Kůň figuroval nejen v profánním životě, ale vstupoval do složitých myšlenkových systémů a stával se mýtickým zvířetem, často snad dokonce metamorfózou či inkarnací samotného božstva. Měnilo se také zobrazování koně jako takového.
Příspěvek se zabývá proměnami těmito proměnami napříč dobou bronzovou, halštatskou a laténskou. Přechází od schematizovaných a realistických vyobrazení k hybridním, mýtickým formám.