V České republice v současné době probíhá revize národních kurikulárních dokumentů pro základní a střední školy, kterou doprovází intenzivní odborná diskuse. Naším cílem je proto vybrat klíčové aspekty zahraničních kurikulárních dokumentů, kter é by mohly pro českou kurikulární reformu posloužit jako inspirace.
V naší studii porovnáváme koncepci biologické části platných národních kurikulárních dokumentů pro druhý stupeň základní školy (a odpovídající stupně nižšího sekundárního vzdělávání v zahraničí) v České republice a v pěti vybraných evropských postkomunistických zemích (Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovenska a Slovinsko). Zaměřili jsme se na následující klíčové aspekty: a) hlavní charakteristiky biologie jako školního předmětu (respektive biologické části předmětu "přírodní vědy"); b) specifika a uspořádání vzdělávacího obsahu; c) pojetí biologie jako vědní disciplíny; d) didaktická doporučení a požadavky; e) pojetí jednotlivých klíčových biologických disciplín; f) další kritéria, jako například důraz na lokální aspekty nebo občanskou angažovanost.
Za velmi inspirativní považujeme vzdělávací programy Estonska a Slovinska, ve kterých jsou obecné vzdělávací cíle velmi dobře rozpracované na úroveň konkrétního vzdělávacího obsahu a požadovaných standardů znalostí. Pro jednotlivá témata poskytují náměty na praktickou činnost žáků a využití ICT ve výuce.
Slovinské kurikulum uplatňuje ve výuce biologických témat holistický přístup. Estonské kurikulum poskytuje dobrý příklad začlenění místních aspektů, jako jsou typické místní ekosystémy.
Kurikula obou těchto států zdůrazňují, že biologické znalosti a přírodovědná gramotnost mají zásadní význam pro život jednotlivce i společnosti.