Tato monografie se zabývá změnami nálad při pobytu a tréninku v hypoxii a je realizována s využitím vrcholových vytrvalostních sportovců - běžců. Na základě rešerše odborné literatury jsme zjistili dostatek výzkumů, které řeší vztah mezi změnami nálad, měřených dotazníkem POMS a změnami výkonnosti sportovce v prostředí normoxie, ale nedostatek výzkumů v prostředí hypoxie.
Proto jsme se rozhodli situovat naše šetření právě do hypoxického prostředí. Cílem předkládané práce bylo zjistit, zda při pobytu a tréninku v přirozeném hypoxickém prostředí dojde ke statisticky významné změně ve stavech nálad, měřených dotazníkem POMS, oproti pobytu a tréninku v normoxii.
Naší snahou bylo ověřit využití dotazníku POMS na vrcholových sportovcích jako další možnosti neinvazivní metody kontroly trénovanosti v přirozené hypoxii. Je totiž známo, že při pobytech v přirozeně hypoxickém prostředí nejsou často dostupné prostředky kontroly trénovanosti jako v prostředí normoxie, které atlet a jeho trenér v tréninku běžně využívají a jsou na ně zvyklí.
Náš výzkum má charakter kvaziexperimentu s plánem opakovaných měření. Jako metoda získávání dat bylo využito dotazování standardizovaným dotazníkem POMS, analýza tréninkové dokumentace a u vybraných osob také měření srdeční frekvence a rozbor záznamů o biochemickém vyšetření krve.
Doplňkově byla zařazena řízená interview a součástí práce jsou dvě kazuistiky. Statisticky významný rozdíl ve stavech nálad byl pozorován v druhém týdnu tréninkového kempu, kdy v přirozeně hypoxickém prostředí došlo ke snížení Energetického indexu a ke zvýšení Celkového narušení nálad sportovce.
Kazuistická šetření nenalezla souvislost mezi sníženou výkonností sportovce a změnami v ranní klidové srdeční frekvenci nebo biochemickém rozboru krve. Avšak byla pozorována souvislost mezi sníženou výkonnosti a zvýšením Celkového narušení nálad.