Kniha představuje 1 500 odborn ě popsaných, zpřístupněných a zdigitalizovaných vedut z grafických listů, z alb měst, z map, atlasů i starých tisků z unikátní Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK. Veduta je charakterizována jako jako topograficky přesný pohled na město či krajinu.
Městské veduty vznikaly také snadněji než plány měst a patří mezi významné prameny historické geografie i kartografie. Kniha obsahuje úvodní texty editorky a ředitelky Mapové sbírky.
Data jsou číselně řazena a strukturována popisem znázorněného obrazu a lokace na vedutě, legendou, zemí, citací, autorizovanými jmény primárních i sekundárních autorů díla, datem, technikou zpracování a přesnými rozměry díla i rámečku. Primárně byly zpracovány unikátní veduty od 16. do 18. století, které většinou nejsou obsažené v databázi českých vedut (veduty.cz).
Hlavní pozornost byla věnována autorům seskupeným kolem dvora císaře Rudolfa II. Jako byli G.
Braun, E. Sadeler, J.
Hoefnagel či M. Merian.
Poprvé také popisuje samostatně veduty z Münsterovy Kosmografie. K dalším významným autorům, jejichž díla zachycuje kniha, patří J.
Zinzerling, A. Ortelius nebo A.
W. Ertl.
K větším uceleným albům vedut přináležíí díla J. Peeterse a G.
Bouttatse zachycující především opevnění v dobách Velké turecké války (1683-1699). Jedinečný soubor kraňských (dnes zejména slovinských) vedut vytvořil baron J.
W. Valvasore.
Veduty byly také kompletně zdigitalizovány a s metadaty zpřístupněny v databázi http://veduty.bach.cz/veduty. Konverze dat mezi knihovnickým a archivním programem trvala téměř 2 roky.
Kniha obsahuje na 150 ilustrací, které doprovázejí popisy na 815 stranách. Kromě popisů je kniha doplněna bohatým aparátem rejstříků (zemí, lokalit, autorů, nakladatelů).
Dílo vzniklo spoluprací zaměstnanců Mapové sbírky PřF UK a Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.