Příspěvek se věnuje otázce justiční spolupráce České republiky a Mezinárodního trestního soudu. Konkrétně se zabývá dvěma typy justiční spolupráce v trestních věcech, a to předáváním osob k trestnímu stíhání či k výkonu trestu Mezinárodnímu trestnímu soudu a průvozem osob přes území České republiky v souvislosti se spoluprací států s Mezinárodním trestním soudem. Článek analyzuje závazky vyplývající pro Českou republiku z ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (č. 84/2009 Sb. m. s.) a jejich implementaci v českém vnitrostátním právu.
Konkrétně se jedná zejména o zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, který nabyl účinnosti k 1. 1.20l4 a který ve své části IV. komplexně upravuje spolupráci České republiky s mezinárodními trestními soudy a tribunály, tedy i s Mezinárodním trestním soudem v Haagu.