Abstract
Zoologické zahrady moderního typu patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější turistické cíle. Při svém zakládání od 18. století byly doménou zejména velkých měst - hlavních měst a přístavů.
Postupem času se tento fenomén dostal i do dalších měst, a stal se tedy typickou součástí městského cestovního ruchu. Od druhé poloviny 20. století dochází ke vzniku nových zoo (často nových typů) také mimo města - ve venkovské krajině.
Typickým příkladem je vznik safari parků v západní Evropě a Severní Americe. Cílem je proto ukázat, jaký byl v tomto prostorovém ohledu (město-venkov) vývoj v Česku, jaká je dnešní situace a proč? V rámci aktualizace dřívějšího vlastního výzkumu byl zkoumán vývoj lokalizace zoo v Česku.
Bylo zjištěno, že do Česka tento trend přišel (až na výjimky) později, a to zejména z důvodu politického zřízení, v rámci něhož byl realizován vznik a rozvoj zoologických zahrad pouze v krajských městech. Rozvoj zoo mimo města je tak spojený vlastně až s obdobím po roce 1989 a novými soukromými subjekty.
Ty často zakládají zoo v malých obcích, v nichž vlastní potřebné pozemky. Všechny oficiální licencované venkovní zoo vzniklé po roce 1989 se nacházejí v sídlech do 12 tisíc obyvatel.
Jedinou výjimkou je pak Zoo Tábor, která se sice rozprostírá na katastrálním území více než třicetitisícového města, ale již ve venkovské krajině několik kilometrů od centra města. Zároveň byla na základě dostupných zoo databází kritickou rešerší vytvořena a následně analyzována databáze evropských safari.
Skrze ni bylo zjištěno, že nejen z hlediska safari je Česko specifické až inovátorské, neboť nově vznikají safari části v městských, nikoliv venkovských zoo. Zoo stejného typu tak mohou být v různých geografických souvislostech jak ve velkých městech, tak venkovském prostředí, a tedy i cíli jak městského, tak venkovského cestovního ruchu.