Abstrakt
Přítomnost smíšené dyslipidémie a mírně vyšších jaterních testů je většinou správně posouzena jako přítomnost jaterní steatózy; přístup k prevenci aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (aKVO) tento nález však zásadně nezmění. Nicméně přítomnost steatózy či vyšších stádií jaterního postižení není rizikovým faktorem pouze cirhózy a jaterního selhání, ale především aKVO.
Vzhledem k narůstajícím znalostem se možná přístupy k těmto nálezům budou měnit a přítomnost jaterní steatózy bude brána jako další významný rizikový faktor aKVO. To by znamenalo věnovat pozornost i zlepšení celkového stavu jaterních buněk kromě již ověřených cest, vedoucích také přes tyto buňky, tedy množení a recyklaci LDL receptorů.
K dosažení tohoto cíle je zřejmě zcela zásadní omezení jednoduchých sacharidů, především fruktózy, a redukce viscerálního tuku dostatečnou pohybovou aktivitou, v extrémních případech má dobré výsledky bariatrická chirurgie. Možnosti farmakologické terapie jsou intenzivně zkoumány.
Mezi nadějné léky patří hypolipemika, antidiabetika, případně některá hepatoprotektiva. Vzhledem k uvedenému i z pohledu hepatologa soustředěného na problematiku jater by přítomnost steatózy či dalších stadií jaterního postižení měla vzbudit zájem i o lipidové spektrum a další rizikové faktory aKVO.