Abstrakt
Český historik Václav Chaloupecký (1882-1951) udržoval v meziválečném období poměrně intenzivní kontakty s polskými historiky a recenzoval některá závažná díla týkající se středoevropských dějin ve středověku. Zvláště důležité jsou jeho kontakty se Stanisławem Zakrzewským a Władysławem Semkowiczem v meziválečném období, respektive s mladým Gerardem Labudou po r. 1945.
Text sleduje vývoj těchto kontaktů a zaměřuje se také na Chaloupeckého organizační úkoly na poli akademické spolupráce mezi československými a polskými univerzitami.