V porovnání s poměry ve Velké Británii nebo Německu nebyl vztah ke státu pro české skauty pozitivně formulován. Český skaut měl ve stati napsané Karlem Kramářem bojovat za federalizaci Předlitavska. Před válkou a během ní skauti konali organizační a pořádkovou službu na několika akcích, kterých se zúčastnili představitelé Rakouska.
Skauti na jedné straně poslouchali výtky, že nejsou dostatečně národní, a na druhé, že nejsou dostatečně prorakouští. Situace se zhoršila během války, která tento problém prohloubila. Český skauting se pohyboval mezi oběma póly, aby se ve válečné době vyhnul rozpuštění organizace.
Ale od roku 1918 se čeští skauti účastnili akcí, kde se manifestovalo za české zájmy. V roce 1918 se jasně přiklonil na stranu národní a svou činností v říjnu a listopadu 1918 podpořil vznikající republiku.
Po vzniku Československa došlo k jasnému přihlášení se k republice a dokonce prezident T. G.
Masaryk se stal patronem organizace. Sepětí mezi novým státem a českým skautingem tak bylo mnohem silnější.