Abstrakt
Cílem příspěvku je poukázat na jiné než kognitivní efekty vzdělávání seniorů organizovaného formou kurzů. Seniorů přibývá i v České republice a vysoké školy a další vzdělávací instituce tomu vycházejí vstříc.
Reprezentativní průzkumy se však vzděláváním seniorů téměř nevěnují a v literatuře se málo zdůrazňuje satisfakční a stimulační efekt účasti na organizovaném vzdělávání. Vzdělávání totiž nezvyšuje jen objem znalostí, příp. dovedností, nýbrž ovlivňuje duševní zdraví (má psychohygienickou funkci), společenské postavení a kvalitu života seniorů.
Mezi těmito dopady má zvláštní postavení uspokojování významných psychogenních a sociogenních potřeb. Analýza nabídek 22 českých univerzit třetího věku ukázala, že kurzy se především snaží vyjít vstříc zálibám seniorů a jejich zájmu o poznání, "vyplnit volný čas".
V tématice téměř nejsou zastoupena témata ve veřejném zájmu, jako je mediální gramotnost, laická první pomoc aj. Vzdělávací akce organizované jinými institucemi (akademiemi třetího věku, kluby seniorů, komunitními centry aj.) se naproti tomu zaměřují více na praktické potřeby seniorů.
V motivaci seniorů k organizovanému vzdělávání převažují potřeby a s nimi spojené zájmy, hodnoty a postoje. Z potřeb jde především o potřeby ve skupině afiliace, uznání a sebeúcty a ve skupině seberealizace a porozumění (v intencích teorie A.
H. Maslowa).
Vzdělávání a sebevzdělávání seniorů je součástí politiky aktivního stárnutí navržené Světovou zdravotnickou organizací v roce 2002. Opírá se o teorii aktivního stárnutí, která vychází z předpokladu, že potřeby dospělého člověka přetrvávají i ve stáří, třebaže se zčásti proměňují.
Jsou to mimojiné tendence k aktivitě, k sebenaplnění, k sebeuznání (k dosažení pocitu schopnosti a užitečnosti). Vzdělávací aktivity přispívají k pocitům důstojnosti, sebedůvěry a životního uspokojení a k upevňování duševního a fyzického zdraví mobilizací intelektuálních, kognitivních a pohybových kapacit a funkcí.
V organizovaném vzdělávání tak nejde jen o samotný růst poznání a dovedností, nýbrž také o sociální vazby a jejich kultivaci. Současn ě je organizované vzdělávání jak satisfaktorem individuálních potřeb a zájmů seniorů, tak stimulátorem pro realizaci jejich životních hodnot.