Abstrakt
Tento systematický přehled shrnuje existující znalosti o patofyziologii migrény v současnosti a vývoj monoklonálních protilátek v léčbě tohoto onemocnění. V patofyziologii migrény hraje rozhodující úlohu aktivace trigeminovaskulárního systému a uvolnění calcitonin gene-related peptidu (CGRP), substance P a neurokininu A.
Tyto mediátory vedou k sterilnímu perivaskulárnímu neurogennímu zánětu na meningách. Pozornost je směřována zejména k CGRP, který se zdá být klíčovým mediátorem v patofyziologii migrény.
V trigeminovaskulárním systému aktivace určitých subtypů kanálů TRP (transient receptor potential channels), tzv. TRPV1 a TRPA1, je zodpovědná za uvolnění CGRP a dalších mediátorů z trigeminových nociceptivních neuronů.
Nejslibnějším novým přístupem v profylaktické léčbě jsou monoklonální protilátky schopné blokovat buď CGRP, nebo jeho receptor, jako je erenumab, fremanezumab, galcanezumab a eptinezumab. Nedávno se pozornost soustředila na tzv. pituitary adenylate cyclase-activating peptide 38 (PACAP38), který se zdál být u migrény zajímavou molekulou.
Avšak profylaktický účinek monoklonálních protilátek proti tomuto peptidu nebyl potvrzen.