Abstrakt
Zavedení tzv. nových či direktních antikoagulancií do praxe (NOAC, resp. DOAC) znamenalo velký pokrok v antikoagulační terapii.
Nejen s ohledem na rozdílnou míru eliminace jednotlivých antikoagulancií ledvinami je tato léková skupina předmětem zájmu nefrologů. Vztah ledvin a antikoagulancií však nelze redukovat na problematiku vlivu renální dysfunkce na eliminaci léčiv: ukazuje se, že i antikoagulancia mohou přímo či nepřímo ovlivňovat renální funkci.
Ke zvýšení povědomí o dlouhodobých (nejen renálních) komplikacích terapie warfarinem vedlo jednak zavedení alternativ (NOAC), tak i pokrok ve znalosti fyziologie vitaminu K. Poškození ledvin bylo nicméně pozorováno i u některých pacientů léčených NOAC, proto byl název této nozologické jednotky aktualizován - místo o nefropatii asociované s warfarinem (Warfarin Related Nephropathy, WRN) hovoříme v současnosti o nefropatii po antikoagulanciích (anticoagulant related nephropathy).
Cílem sdělení je podat ucelený přehled o vztahu antikoagulancií a renální funkce a porovnat dostupná antikoagulancia z hlediska možného poškození ledvin.