Článek se zabývá průměty tzv. vyšší kultury a umění v edukační realitě, konkrétně ve výtvarném zpracování žáků a studentů v hodinách výtvarné a estetické výchovy. Pojednává o možnostech stupňů a typů školské soustavy, kde lze takovéto průměty nalézt a vyhodnocovat.
Hovoří o výzkumném záměru z obecně-pedagogického hlediska společně s nazíráním uměnovědným. Konkrétněji se diskurs zabývá vymezením pojmu vyšší kultury pro potřeby edukačního pole a geometrickými výtvarnými projevy, které mohou z takových vyšších kulturních principů vycházet.
Hovoří o jednotlivých světových výtvarných směrech a skupinách v období dvacátého století, které takové průměty v umělecké výchově udávají.