Ergoterapeutická intervence na lůžkách včasné rehabilitace ovlivňuje soběstačnost i délku hospitalizace
Abstrakt
Ergoterapie je v České republice stále se rozvíjející obor. Z dat Zdravotnické ročenky České republiky je vidět, že ergoterapeutů zaměstnaných na plný úvazek bylo v roce 2006 356,91 osob (9).
Ve Zdravotnické ročence 2016 bylo evidováno na plný úvazek už 476,5 ergoterapeutů. Z uvedených dat je patrný nárůst počtu zaměstnanců v oboru ergoterapie, ovšem s postupným zvyšováním množství ergoterapeutů působ ících na území České republiky je stále podstatnější, aby pro ně vznikaly podpůrné materiály (10).
Stále je však nedostatek ergoterapeutů a chybí velice často i na lůžkách včasné rehabilitace Cerebrovaskulárních center v ČR. V dnešní době je cílem všech ergoterapeutů maximálně podpořit svůj obor a dokázat nepostradatelnost jejich spolupráce v interprofesním týmu.
O své místo usilují jak v oblasti život zachraňujících oddělení, na lůžkách včasné rehabilitace, tak v oblasti následné rehabilitace a poradenství (31, 33). Článek se zabývá hodnocením ergoterapeutické intervence na konkrétním oddělení lůžek včasné rehabilitace Cerebrovaskulárního centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Předmětem zájmu jsou primárně výsledky hodnocení pomocí testu Funkční míry nezávislosti (FIM), které jsou porovnávány s délkou hospitalizace pacientů.
Podle Bartola a spol. výběr vhodného testu ovlivňuje přesnější definování cílů, a tak se terapie zaměřuje lépe na problémové oblasti. Využití vhodného testu a terapie přímo cílené na problém také následně ovlivní lepší funkční výsledek při propuštění pacientů do domácí péče (4).
Cílem předvýzkumu bylo zhodnotit délku hospitalizace ve vztahu k soběstačnosti pacientů na konci hospitalizace. Výzkumný soubor tvoří 84 pacientů, kteří byli hodnoceni pomocí výše zmíněného testu.
Výsledky ukázaly, že hodnoty vstupního FIM testu souvisejí s délkou hospitalizace na lůžkách včasné rehabilitace. To znamená, že u těžce a velmi těžce disabilních pacientů při příjmu, je potřeba uvažovat o delší hospitalizaci.
Dále pak, že délka hospitalizace souvisí s hodnotou rozdílu vstupního a výstupního FIM testu. Analýza získaných dat potvrdila hypotézy na hladině 1% významnosti.