Starší nebo fragilní nemocní mají obvykle vyšší riziko vzniku fibrilace síní, jsou tedy ohroženi častěji systémovou embolizací, mají i zvýšené riziko žilní tromboembolie. Jsou proto často kandidáty dlouhodobé antikoagulační medikace a tvoří většinu antikoagulancií léčených nemocných.
Pro tyto pacienty je typická snížená tělesná hmotnost, omezené renální funkce a mnohočetné komorbidity (spojené s podáváním řady dalších léků). Přímá perorální antikoagulancia (direct oral anticoagulants, DOAC) registrovaná v České republice - dabigatran, rivaroxaban, apixaban a edoxaban - jsou v řadě těchto indikací příznivou alternativou dříve dominujícímu warfarinu.
Jejich výhodou je, že nemusí být pravidelně laboratorně monitorována a jsou považována za bezpečnější, zejména pro výrazné snížení rizika vzniku intrakraniální hemoragie. Každý lék ze skupiny těchto přímých perorálních antikoagulancií má určitá specifika plynoucí z farmakologických vlastností, případně výsledků registračních studií, takže se lze individuálně rozhodnout pro optimální antikoagulační strategii.
Posuzování benefitu a rizika antikoagulační léčby je u starších nemocných složité, ale je nutno je provádět pravidelně a častěji než u mladších pacientů.