Abstrakt
Přechod na společnost fungující na principu oběhovosti byl přijat jako hlavní zásada ve veřejných politikách několika zemí. Tento článek se zabývá mezinárodními definičními, teoretickými a metodologickými přístupy k oběhovému hospodářství pocházejícími ze západního prostředí s cílem posoudit jejich aplikovatelnost v (post-) tranzitivním kontextu střední a východní Evropy a identifikovat prvky jejich integračního koncepčního jádra.
Hlavním zjištěním je, že vědecký výzkum oběhového hospodářství a cirkulárního ekonomického myšlení nabírá dva relativně nezávislé směry (normativní / pozitivní), protože je založen na dvou různých metodických přístupech. Článek ukazuje, že je možné použít východiska pro další výzkum cirkularity, která by nebyla založena na dichotomických přístupech, ale na integritě (holistický přístup).