Abstrakt
Předmětem příspěvku je problematika prevence v deliktním právu, která je chápána jako uskutečnění nového paradigmatu. Konstruována je jako povinnost osoby - samaritána vůči ohroženým statkům, k nimž ovšem nemá žádný vztah.
Tato povinnost znamená přispět k odvrácení škody či jejímu zmenšení. Za této situace vzniká nová povinnost nahradit škodu, jež by mohl odvrátit či zmírnit.
Ani tato civilněsankční povinnost však není v rozporu se zásadou autonomie vůle, kterou omezuje jen přiměřeným způsobem s ohledem na účel deliktního práva.