Abstract
Thoracic outlet syndrom (TOS) je komplexní jednotkou vycházející z komprese nervově-cévního svazku různými strukturami v oblasti horní hrudní apertury. TOS rozlišujeme na neurogenní, venózní a arteriální TOS - každý se svou specifickou manifestací.
Nejčastější je neurogenní TOS, zatímco nejzávažnější arteriální TOS je přítomen jen v 1 %, a to často v asociaci s anatomickou anomálií, jako je krční žebro. Diagnóza je stanovená na základě komplexního klinického vyšetření, zobrazovacích studií a elektrofyziologického vyšetření.
Prosté klinické provokační testy jsou nespecifické a neměly by být podkladem ke stanovení diagnózy. Terapeutický přístup vychází z funkční rehabilitace, revaskularizace a dekomprese.
Intenzita a radikalita přístupu je dána závažností obtíží a rizika komplikací.