Abstrakt
Tento článek se soustředí na fenomén vedoucí ruky se zaměřením na možné rozdíly mezi leváky a praváky ve verbálních a prostorově-orientačních dovednostech. Teoretickým základem pro takové rozdíly může být například jiná organizace specializovaných funkčních oblastí v mozkových hemisférách mezi leváky a praváky.
Vztah mezi lateralitou mozkových hemisfér a vedoucí ruky není ale zdaleka tak přímočarý jak se myslelo v minulosti. Lateralita rukou i mozkových hemisfér je do určité části dědičná a dále může být ovlivněna řadou vnějších vlivů a jejich kombinací, a to ve více fázích života, ať už prenatálních, či postnatálních.
Ze studie nevyplynula žádná výrazná výhoda ani pro leváky, ani pro praváky, a to v žádné zadané úloze. Jediný rozdíl byl zjištěn u výsledků z testování slovní produkce, kdy o něco lépe dopadli pravorucí žáci.
Nicméně šlo o mírný trend, kde procento vysvětlované variability pro vzorek i pro populaci bylo zanedbatelné. Rozdíly mezi leváky a praváky ve zmíněných dovednostech řešila již řada studií, nicméně výsledky nebyly konzistentní.
Zjištění z této studie ukázala zejména na velké interindividuální rozdíly mezi dětmi a na stále probíhající vývoj ve verbálních a prostorově-orientačních dovednostech ve věku 10 a 11 let. Mírně horší výsledek ve slovní produkci u leváků by mohl znamenat souvislost mezi leváctvím a horší schopností artikulace jakožto komponenty schopnosti motoriky v širším slova smyslu.