Abstrakt
Sekuritizace hrála významnou roli jako příčina finanční krize z roku 2008. Víra v samoregulační funkci trhu se následně při rozkrývání nezodpovědného počínání zúčastněných subjektů vytratila.
Přirozenou reakcí na toto tržní selhání se stala přísná regulace celého procesu, která významn ě ovlivnila objem sekuritizačních transakcí. Tímto došlo k pohybu z jednoho extrému do druhého.
Utlumení sekuritizačních transakcí mělo negativní vliv na dostupnost úvěrového financování, což je nežádoucí efekt ovlivňující růstový potenciál ekonomiky. Následovala snaha o nalezení rovnováhy mezi dostatečnou mírou regulace zajišťující stabilitu trhu a volností umožňující zefektivňování trhu pomocí sekuritizace, která se promítla do nařízení EU č. 2017/2402, kterym se stanoví obecny ramec pro sekuritizaci a vytvari se zvlastni ramec pro jednoduchou, transparentni a standardizovanou sekuritizaci (tzv.
Nařízení o sekuritizaci). Článek si klade za cíl zhodnotit vliv přijatých regulačních opatření na trh sekuritizačních nástrojů. K vytyčenému cíli se autoři dopracovávají skrze vytyčení rozdílnosti pojetí sekuritizace z pohledu ekonomie a práva.
A následně pak systematizací produktů sekuritizace a analýzou stěžejních bodů Nařízení o sekuritizaci.
