Abstrakt
Sekuritizace hrála významnou roli jako příčina finanční krize z roku 2008. Víra v samoregulační funkci trhu se následně při rozkrývání nezodpovědného počínání zúčastněných subjektů vytratila.
Přirozenou reakcí na toto tržní selhání se stala přísná regulace celého procesu, která významně ovlivnila objem sekuritizačních transakcí. Tímto došlo k pohybu z jednoho extrému do druhého.
Utlumení sekuritizačních transakcí mělo negativní vliv na dostupnost úvěrového financování, což je nežádoucí efekt ovlivňující růstový potenciál ekonomiky. Následovala snaha o nalezení rovnováhy mezi dostatečnou mírou regulace zajišťující stabilitu trhu a volností umožňující zefektivňování trhu pomocí sekuritizace, která se promítla do nařízení EU č. 2017/2402, kterym se stanoví obecny ramec pro sekuritizaci a vytvari se zvlastni ramec pro jednoduchou, transparentni a standardizovanou sekuritizaci (tzv.
Nařízení o sekuritizaci). Článek si klade za cíl zhodnotit vliv přijatých regulačních opatření na trh sekuritizačních nástrojů. K vytyčenému cíli se autoři dopracovávají skrze vytyčení rozdílnosti pojetí sekuritizace z pohledu ekonomie a práva.
A následně pak systematizací produktů sekuritizace a analýzou stěžejních bodů Nařízení o sekuritizaci.