Vliv videolaryngoskopie na hloubku zavedení tracheální rourky a četnost endobronchiální intubace - prospektivní randomizovaná studie
Abstrakt
Cíl studie: Obtíže v průběhu přímé laryngoskopie nebo suboptimální vizualizace struktur hrtanu mohou být spojeny s nesprávným umístěním tracheální rourky nebo lokálním poraněním dýchacích cest. Cílem této studie bylo porovnat iniciální hloubku zavedení tracheální rourky, četnost nechtěné endobronchiální intubace a výskyt pooperačního diskomfortu po tracheální intubaci pomocí videolaryngoskopu (GlideScope Titanium) nebo Macintoshova laryngoskopu.
Typ studie: Prospektivní randomizovaná otevřená studie. Typ pracoviště: Operační sály fakultní nemocnice.
Materiál a metoda: Devadesát dospělých pacientů ASA I-III podstupujících elektivní neurochirurgické výkony bylo randomizováno do skupin konvenční přímé laryngoskopie (skupina C) a videolaryngoskopie (skupina V). Vylučovací kritéria zahrnovala operace krční páteře, plánovanou pooperační ventilaci a anamnézu předchozích výkonů na hrtanu, průdušnici a krční páteři.
Byly zaznamenávány: intubační čas, iniciální hloubka zavedení rourky, korekce polohy rourky pro známky endobronchiální intubace a známky pooperačního diskomfortu. Výsledky jsou vyjádřeny jako průměr +- směrodatná odchylka, medián (IQR) nebo jako procenta.
Výsledky: Ve skupině C byla zjištěna vyšší iniciáln í hloubka zavedení tracheální rourky (22 [21; 23] vs. 21 [20; 22] cm, P = 0,010) a vyšší výskyt známek endobronchiální intubace (15,6 % versus 0,0 %, P = 0,012) ve srovnání se skupinou V. Mezi skupinami C a V nebyly pozorovány rozdíly ve výskytu pooperační bolesti krku (20,0 %, versus 17,8 %, P = 1,000) ani chrapotu (31,1 % versus 24,4 %, P = 0,488).
Skupiny se nelišily výškou (172,7 +- 10,3 versus 173,5 +- 8,7 cm, P = 0,692) ani zastoupením žen ve skupině (24/45 versus 19/45, P = 0,165). Závěr: Použití videolaryngoskopie bylo spojeno s menší iniciální hloubkou zavedení tracheální rourky a nižším výskytem nechtěné endobronchiální intubace.