Abstrakt
Radioterapie je jedna ze základních léčebných modalit používaných v léčbě nádorů hlavy a krku. Nicméně v důsledku chyb při nastavení a anatomických změn v průběhu kurzu radioterapie se může skutečně aplikovaná dávka od dávky původně plánované lišit.
U 20 pacientů s nádorem hlavy a krku podstupujících obrazem řízenou radikální radioterapii technikou RapidArc dávkou LD 70 Gy ve 33 frakcích jsme transportovali, zkontrolovali, případně dle potřeby upravili kontury cílových objemů a rizikových orgánů z jednotlivých plánovacích CT do všech 660 CBCT za využití deformabilní registrace. Následně byla spočtena reálná dávková distribuce pro všechny frakce ozáření a proveden součet dávky ze všech 33 frakcí.
Těchto 20 reálných plánů jsme srovnali s dávkovou distribucí z původních plánovacích CT. Hodnotili jsme medián pro obě parotidy (D mean), medián pro plánovací cílový objem s předepsanou dávkou 70 Gy (PTV 70 D mean) a maximální dávku pro oblast míchy s lemem 7 mm (D max Margin 0,7).
Změna střední dávky činila - 3,56 Gy až + 7,38 Gy pro levou parotidu, - 2,32 Gy až + 3,98 Gy pro pravou parotidu a - 0,8 % až + 0,6 % for PTV 70 D mean. Změna maximální dávky na oblast míchy s lemem činila - 2,55 Gy až + 8,78 Gy.
Adaptivní radioterapie je slibná technologie, která může vést k dalšímu zlepšení léčebných výsledků přesnějším ozářením cílových objemů při současném šetření zdravých tkání.