Cílem této studie je nahlédnout problematiku konkurenčních koncovek -a a -u genitivu singuláru maskulin neživotných z úhlu pohledu jazykové výuky cizinců. Důraz je zde kladen na systematický popis distribuce konkurenčních genitivních koncovek -a a -u založený na korpusových metodách.
V první fázi jsme podrobili analýze část žákovského korpusu zahrnující texty studentů se slovanským mateřským jazykem. Výsledky ukázaly, že studenti poměrně často zaměňují obě koncovky; nejčastěji docházelo k záměně správné koncovky -u za -a.
V další fázi jsme prozkoumali konkurenci genitivních koncovek -a a -u v korpusu současné češtiny pomocí nástroje Morfio, jenž určil relevantní dvojice slov k další analýze. Získané dublety byly setříděny do tří kategorií: a) substantiva mající stejný etymologický původ i význam, b) substantiva mající stejný etymologický původ, avšak rozdílný význam a c) substantiva s neprůkaznou konkurencí genitivních koncovek.
Takto systematizovaný seznam dvojic spolu s uvedenou proporcionální a absolutní frekvencí je zdrojem informací o tom, kterou koncovku je s ohledem na četnost výskytu vhodnější použít. Taková informace je pro studenty češtiny pro cizince důležitá, neboť jim umožňuje vybrat s dubletních tvarů tu koncovku, která je bližší aktuálnímu frekventovanému úzu.
Na daném materiálu byla následně vypracována tři korpusová cvičení: dvě přímá cvičení, zaměřená na určení častější varianty, a jedno cvičení nepřímé, zohledňující sémantické rozdíly v použití jednotlivých koncovek.