Příspěvek je členěn do dvou základních partií, z nichž první je zaměřena na (ne)přípustnost použití agenta provokatéra při vyšetřování korupční trestné činnosti. Pozornost je v této části věnována nejen právnímu stavu de lege lata v České republice, nýbrž i komparaci se zahraničím, a to konkrétně se Spojenými státy americkými.
Opomenuta nebyla ani snaha o samotné vymezení (státem řízené) provokace a pojednání o jejích případných procesních důsledcích. Zmíněna je recentní judikatura Evropského soudu pro lidská práva i soudů vnitrostátních.
Ve druhé části se referát zabývá možnostmi využití rekognice při rozkrývání korupce. S ohledem na recentní judikaturu i v zahraničí získané poznatky jsou uvedeny především konkrétní návrhy de lege ferenda směřující, mimo další, k provádění rekognice simultánní či k administraci rekognice v režimu tzv. "double-blind".