Rané konkordistické období belgického kněze a přírodovědce George Lemaîtra, během kterého syntetizoval své představy o výkladu 1. knihy Mojžíšovy se závěry moderní fyziky, posloužilo jako inspirační báze pro jeho pozdější vědecké myšlení o prvotním atomu - o hypotéze, jež byla později transformována v teorii velkého třesku. Následné recepce teorie velkého třesku se navíc též nesly ve znamení náboženských, respektive biblických přesahů.